Prázdnota
Procházím se po ulici
vidím všude uzavřené okna na petlici
nikdy žádná noha
člověk nepotkal by tu ani boha
začínám mít o sebe strach
aby na ulici nepotkal mě můj vrah
ve městě je mrtvo
na sebe dávat pozor je nutno
na vesnicích zase klid
už pořádně nevím kam mám jít
nevím kam se tedy vydat
svou cestu životem musím hledat
prohlížím si výkladní skříně
čelím vlastní vině
vydím svůj vlastní obraz
cítím že jsem na tebe učinil podraz
v městě je mrtvolné ticho
asi že jsem se vrátil dostaly echo
v mé rodné vsi
na mě pro změnu poslali psy
nevím kam jít
už nezbývá mi nic jiného než snít
procházím se po ulici
mířím si to k státní hranici
na hranicích taky klid
fakt už nevím kam dal jít
tak chodím pořád v kruhu
na nic jiného se už nezmůžu
pořád stále dokola
teď v dáli někdo na mě volá
je to neznámý muž
vytahuje na mě nůž
začínám mít strach
poznal jsem ho ano to je můj vrah